Naši následující výstavu jsme se rozhodli věnovat lokomotivám T 697.2 „Ragulin“. Více se dozvíte v článku. Se svolenim autora.

Pohledové rozdíly pravé strany lokomotivy řad 232 a 233 DB – AG. Hof 29. 08. 2013,

foto Jaromír KOZINKA

                  První část lokomotiv řady 1116 držitele ÖBB s možností provozování po síti MÁV

V roce 2000 vyjela ze závodu Siemens v Mnichově první dvousystémová lokomotiva skupiny ES 64 U2 (dvoufrekvenční), označená 1116 001. V roce 2001 až do ledna 2002 probíhala výroba dalších lokomotiv této řady, ale to už společně v Siemensu a železničních dílnách ÖBB Linz. První výrobní série těchto lokomotiv byla od čísla 1116 002 do čísla 1116 025 včetně. Výroba dalších lokomotiv této řady pak samozřejmě pokračovala, ale to už je jiná kapitola. ÖBB s touto sérií řešily hned několik problémů. Hlavním z nich byla vozba mezinárodních vlaků z Vídně dál než do pohraničních stanic sousedních železničních správ. Severním a východním směrem od Vídně to byla železniční síť ČSD, MÁV, GySÉV.  Dosud měly ÖBB k dispozici pouze řadu 1014/1114, která však díky přetěžování nenaplňovala původní představy o své spolehlivosti. Vzrůstající transit směrem na přechody Hegyeshalom (německy Strass- Sommerein) a Sopron předurčil nasazení lokomotiv 1116 první série právě východním směrem. Tím byly vyzískány další, tolik potřebné lokomotivy řady 1014/1114 pro vozbu vlaků Břeclav – Vídeň a dále na Südbahn.

Jak je známo, byla část lokomotiv řady 1014/1114, jezdící do Maďarska, vybavena ještě dalšími pantografy, které byly osazeny ližinami, které svou délkou respektovaly maďarskou klikatost troleje. Tyto lokomotivy měly instalovány 4 sběrače.

Lokomotivy řady 1116 měly však pouze tři sběrače, z toho jeden byl upraven pro provoz v Maďarsku. My jsme si je dovolili představit veřejnosti na červnové výstavě  v KŽM Roztoky pokaždé s jiným logem ÖBB – viz obrázky.

V dnešní době však toto provedení již nenajdete, pokud je Taurus vybaven třemi sběrači, jedná se o jiné varianty. Taurusy provozované v Maďarsku mají po úpravě klikatosti troleje už jenom dva sběrače.

Prameny:

osobní poznatky, prospekty Siemens a ÖBB, Roco, RCA, TNK 141 UNMZ, Werner Kurtz – Loklegenden – Transpress 2013

©Ing. Jaromír KOZINKA pro KŽMR

Kombinovaná doprava (KD) je zvláštní formou intermodální dopravy, ve které je převážná většina cesty pokryta železnicí a (nebo) vnitrozemskými vodními cestami a počáteční a konečný provoz na silnici je udržován co nejkratší.

vagon Saads DB

Výhoda technologie KD spočívá v obzvláště vysoké rychlosti při jízdě po silnici nebo železnici a naopak. Díky svislému zatížení vozů je ideální pro přepravu návěsů a kontejnerů a výměnných nástaveb.
Pro přepravu po železnici se používají kontejnerové a kapsové vozy. Podle typů jsou buď  jednotlivé nebo dvojité, tj. spojeny de facto dva vozy spolu trvale v provozu spojené dohromady. Současné konstrukční provedení je spojení dvou dílů vozu s jedním prostředním podvozkem pro oba díly ( v KŽMR  je možno vidět různá provedení kontejnerových vozů v soupravě kontejnerového vlaku).

vagon Saads ÖBB

Kapsové vozy jsou opatřeny vnějšími podélnými nosníky, takže takzvané kapsy, ve kterých jsou zaparkována kola návěsů, mají co nejmenší možnou vzdálenost od temene kolejnice. To je pro nezbytné pro dodržení průchodnosti takto konstruovaného železničního kolejového vozidla (v loženém stavu zejména) po železnici.
Na vozidle je částečně výškově nastavitelný stojan, ve kterém je upevněn čep čepu návěsu. Kola jsou navíc stále zablokována klíny.
Aby bylo možné kapsové vozy používat flexibilně, jsou k prodlouženým nosníkům připevněny skládací západky s kolíky ISO pro upevnění nádob a výměnných nástaveb. To umožňuje, aby byly všechny kontejnery, vybavené standardizovanou zásuvkou pro kolíky, přepravovány a to jak ložené, tak i prázdné.

vagon Saads HUPAC

První kapsové vozy byly postaveny již počátkem 70. let a zakoupeny některými evropskými železničními správami (tehdy nebyl ještě zaveden pojem Držitel vozidla). Postupem času byly přizpůsobeny a vyvinuty tak, aby splňovaly stále rostoucí požadavky. Starší provedení bylo možno řadit pouze do ucelených souprav, ty byly a jsou k vidění na hlavních tranzitních trasách, kterými jsou mimo jiné Brenner a Gotthard, s cílem umožnit  rychlý převoz přes Alpy. Od liberalizace železniční dopravy Evropskou unií provozuje v této oblasti mnoho soukromých železnic a obohacuje železniční dopravu barevnými lokomotivami a vlaky.

Jednotný kapsový vůz

Dále je možno vidět v KŽMR vozy řady Saads, jejichž původním držitelem byly Deutsche Bundesbahn. Jejich původní určení byla přeprava nákladních aut s vleky nebo bez nich s tím, že silniční vozidlo při nakládání jelo z rampy na přistavené vagony i přes oblast jejich podvozků vlastní silou. Právě oblast podvozků vozu (zde jednoho článku vozu) představovala nákladovou plochu výše položenou nad temenem kolejnice než oblast mezi podvozky. S rozvojem kamionové přepravy po silnicích však tento způsob přepravy silničních vozidel přestal vyhovovat a bylo potřeba nakládat silniční návěsy větších rozměrů, zde zejména šlo o jejich délku. Popisované přepravy celých souprav silničních vozidel nakonec vyústily do systému Rolla (ten předvedeme patrně až koncem tohoto roku v KŽMR). Vozy řady Saads byly nakonec upraveny jako kapsové (v KŽMR je předvedena tato verze v provedení držitele vozidla HUPAC). Protože kapsové vozy jsou vybaveny také připojovacími elementy pro kontejnery, byly i vozy řady Saads nakládány kontejnery (v KŽMR je předvedena tato verze v provedení držitele vozidla ÖBB). Vozy řady Saads jsou v provozu vidět již mála a to pro svou atypičnost. Tou je osazení každého dílu dvěma dvounápravovými podvozky.    

Používají se také kombinovaná šestinápravové kloubové vozy, z nichž jedna polovina je konstruována pro přepravu kontejneru a druhá je jako kapsový vůz. Předvedení takového vozu v KŽMR je také naplánováno.

Zatím posledním předváděným typem kapsového vozu v KŽMR je kapsový vůz (nazývaný také Jednotným typem kapsového vozu) typu T 1  – řada Sdgkms a typu T 3 řada Sdgmns různých držitelů, ložený silničním návěsem a další takový vůz je ložen kontejnery.

Vlak s kapsovými vozy v KŽMR.

Prameny: literatura o kapsových vozech, Vyhlášky UIC případně EN, Roco, Ti – HO, A.C.M.E., TNK 141 UNMZ

© Ing. Jaromír KOZINKA pro KŽMR